Ukojila jsem svou touhu mít doma opět o pár knih více... jsem vážně pakůň. :D
Má návštěva městské knihovny proběhla přibližně po roční absenci. Nebyla jsem tam z prostého důvodu - škola. I teď se trochu bojím, abych stíhala číst a vracet, ještě k tomu, když se blíží zkouškové (jo, blíží a nikdo mě nezastaví argumentem, že je ještě času dost!).
Je úsměvné zjištění, že naše městská dospělácká knihovna má bohatší výběr knih z oblasti filosofie, než ta naše univerzitní.
Má extra vášeň jsou antikvariáty. Zařekla jsem se, že do zkoušek tam nepůjdu, ne, prostě! Ale vždyť... je tam tolik fajne knížek, v krásném stavu za přijatelnou cenu... ne! ... nesmíš, fuj je to!!
Nooo... možná za odměnu, pokud budu mít dobrý pocit ze zkoušek ze Středověké filosofie a latiny, to by se potom dalo tolerovat, protože v jeden jediný den zvládnout tyhle dva předměty bude dost hustý a pro možné přihlížející i zajímavý. To za odměnu prostě stojí.
...
Prodělala jsem také své období "Koukání se na filmy s válečnou tématikou".
Začalo to Nezlomným, pokračovalo Člověkem bez osudu, Zlodějkou knih, kterou jsem si pustila jako završení dočtení této knihy a konečně Předčítačem - ten jsem si zamilovala, nutně musím přečíst knihu. Podělím se s Vámi o jednu pasáž, kdy Michael skládá pro svou milovanou Hanu krásné verše:
"Nemám strach. Nebojím se ničeho. Čím víc trpím, tím víc miluji. Nebezpečí zvyšuje mou lásku. Brousí ji, odpouští všechno zlé. Budu Tvým jediným andělem. Budeš žít mnohem krásnější život, než jsi kdy snila. Nebe Tě odnese nazpět. Podívá se na Tebe a řekne: jen jediná věc nás činí úplnými. A tou věcí je láska."
Knihám zdar! :3
Vaše blogerka
Vaše blogerka
