Maloměšťačka ve velkoměstě. Přesněji řečeno v hlavním městě. Rozpis dvou skvělých dnů v Praze, kombinovaná nálož čehosi.
Vulgární Paní
Přibližně po dvou hodinách cesty autobusem na Knížecí a metrem, jsme absolvovali cestu mhd busem. Místo určení - dočasný domov. Jízda měla, jakožto maskota, postarší Paní, povykující takřka každou minutu sprosté slovo. Když ji opomenula Paní 2 s brýlemi, že takhle by mluvit neměla, zvláště před dětmi (nebylo to rozhodně myšleno na nás, my jsme už popubertální paštiky). Po chvilce jejich nerozhovoru, kdy sprostá Paní sypala další nadávku za nadávkou ji řidič nemilosrdně vyhodil. U Bohnic.
Noční Praha
Zabydlení trvalo celkem dlouho, v řádcích hodin. Nevadilo to, odpočívalo se, byla sranda. Po povinném pivu/vínu v hospůdce s lidovkami se jelo k Lucerně, kde se pořádal koncert belgického EDM interpreta. Šlo se přes Václavské náměstí, kde panoval noční vzduch lemovaný divokostí města, které nikdy nespí. Má první noční Praha. To kouzlo.
Netsky
Poslouchám převážně rock - indie, alternativní, čistý,... ale ne nějak závratně EDM. Ale pro lásku cokoli. Můj přítel ten okamžik chtěl prožívat se mnou a já jsem mu mileráda vyhověla. Ten dvoudenní výlet byl pro mne spíše dobrodružstvím, čekala jsem pěkné zážitky, které se dostavily. Ten koncert byl ... doplněk, světlé okamžiky měl a to mluví za vše.
Designblok
To byl nejhlavnější bod dobrodžůža. Konečně zase navázat na tradici, kdy se nabažím novinek, stálic, expozic, serepetiček,... na rok dopředu. Spousta z Vás tuto přehlídku designu zná a miluje stejně jako já, každopádně pro ty, co neví, se jedná o jednu z nejzásadnějších události design světa. Padl názor, že je rok od roku horší a horší, mně nepřijde, vždycky si tam najdu to své, naberu inspiraci, letáčky, jmenovky, prospekty,... a domů jedu s milým pocitem rozhledu, zamyšlení a plným báglem úža věcí.
To byl nejhlavnější bod dobrodžůža. Konečně zase navázat na tradici, kdy se nabažím novinek, stálic, expozic, serepetiček,... na rok dopředu. Spousta z Vás tuto přehlídku designu zná a miluje stejně jako já, každopádně pro ty, co neví, se jedná o jednu z nejzásadnějších události design světa. Padl názor, že je rok od roku horší a horší, mně nepřijde, vždycky si tam najdu to své, naberu inspiraci, letáčky, jmenovky, prospekty,... a domů jedu s milým pocitem rozhledu, zamyšlení a plným báglem úža věcí.
Zpáteční trable
Návod pro ty, co nechtějí přespat na lavičce jako nejmenovaný člověk zabydlený na autobusové zastávce, když Vám ujede spoj. Zavolejte bližnímu, který se vyzná, popřípadě, který má okolo sebe lidi, kteří se vyznají. Ten by Vás měl navést na správnou cestu, tj. koupit si lístek předem v metru, abyste nemuseli čekat jako kokůtci v zimě + dešti, se záměrem narvat se do autobusu jako první (boj je to totiž předem prohraný).
Návod pro ty, co nechtějí přespat na lavičce jako nejmenovaný člověk zabydlený na autobusové zastávce, když Vám ujede spoj. Zavolejte bližnímu, který se vyzná, popřípadě, který má okolo sebe lidi, kteří se vyznají. Ten by Vás měl navést na správnou cestu, tj. koupit si lístek předem v metru, abyste nemuseli čekat jako kokůtci v zimě + dešti, se záměrem narvat se do autobusu jako první (boj je to totiž předem prohraný).
Na skoro dvouhodinovém čekání bylo přece jen něco dobrého - objevili jsme příjemnou kavárničku, nacházející se na místě "od Knížecí, přes Smíchov za nosem" = Štefánikova 298/40, Praha 5. Musím vyzdvihnout Leničku, která byla naším andělem strážným a doporučila nám ji. Kavárna je tvořena hafem knih, vinoucí se po celém vnitřním obvodu. Kniha vedle knihy, příběh vedle příběhu, osud vedle osudu. Její jméno "Mezi řádky" je líbeznou odezvou jejich skvělého přístupu - zaměstnávají osoby s lehkým mentálním postižením. Po teplém mléku s kostičkou čokolády jsme se vypravili na autobus.
Cesta zpátky domů nebyla nijak postihnuta nebezpečím, akcí, monstry, ani ničím negativním.
Vzpomínky nade vše.
 |
| Střípeček z Designbloku |
