Jsem v krizové situaci. Řecké krizové situaci. Když jsem si podruhé zapisovala předmět "Řecká filosofická terminologie" netušila jsem, jak obtížný a nepříjemný předmět to pro mne bude. Nejhorší je, že ho zkrátka musím splnit, páč jde skutečně o hodně. A tak se tomu snažím podřídit i vyhýbat. Strach z neúspěchu mě mlátí do hrudi, naproti tomu se budím s pocitem - já to prostě nevzdám. Netuším kolik mám vlastně času. Nevím, jak moc úsilí do toho mám vložit a zároveň stíhat i ostatní (nejen) školní povinnosti. Občas je má maličkost centrem posměchu, jindy soucitného pokývání hlavou s prvky empatie. Už potřebuji... volnost.
