úterý 22. září 2015

• Deník vysokoškolačky • Odpočítávání

A je tady další přípravný článek. Příprava na život na vysoké škole.

Tik tak. Týden. Už jen týden do začátku mého školního roku. Při představě, že jsem již teď měla sedět v lavici na přednášce mi přejede mráz po zádech. Ne, přímo ze strachu... z obav.

Tento týden mám skoro do puntíku naplánovaný. Dát do kupy všechny věci, v mé hlavě vyzerající jako nezbytné pro vysokoškalačku. Je jich pár, nedostatky vytuním, až během studia. Celá já.

Den co den se mne kdokoli ptá na otázku, pro mne, až smrtelnou: "A jaké budeš mít uplatnění?" ... takže odpověď pro všechny - já to nevím. Do budoucnosti nevidím, mohu se jen domnívat. Filosofie je překrásný obor, skýtající mnohem větší budoucnost, než si dokáží mnozí představit. Přemýšlení, hledání nových myšlenek v našem vnitřním světě vyvěrající na povrch ve formě úvah o všem možném i nemožném... vždyť to je přece krásné. Praktické uplatnění je... nepředvídatelné. Beru osud jako takovou životní cestu, určující mé možnosti. Nevím, co bude za pět minut, pomalu se ani neodvažuji hádat, co bude za hodinu a nedokáži říci, jakou životní kariéru budu mít. Možná skončím také u kasy... ale to doufám, že jen v opravdu nouzním případě, v nespecifikovaném případě, snad neexistujícím případě.

Zavazadlo. Hmmm. Balení je pro mě vždycky peklo. Ani nechci pomyslet na každotýdenní balení a vybalování. Mé občasné výletění znamenalo batoh = kámoš, do kterého se dalo napěchovat do nejzákladnější - sváča, pití, osobní věci, další sváča a mobil pro nouzové volaní (nikdy nevíš). Ale přežití v kolejní divočině s (zatím) neznámými lidmi, v (zatím) cizím městě, bez maminky, miláčka,... no... Lady je na pokraji své představivosti, jak tam bude žít. Hrubé odhady, scénáře mám, doufejme, že realita tak brutální nebude.

Rozvrh. První věc zcela odlišná od předchozího studijního života. Taková hra "Sestav si sám". Výhoda obří, pokud nepřemýšlíte jako já a nevybíráte si předměty podle líbivosti a těšení. Měla jsem obrovské štěstí, že předměty vybrané mnou do zimního semestru vyšli v oslavu volného pátku a pondělního vyučování až pomalu v pět odpoledne. Karma vrací úder - úterky mám do cca osmi. Hold, štěstěna jen tak napůl. O letním semestru pomlčím, ten dopadl jako jakási rozloženina do celého týdne, ale katastrofa se snad nekoná. Abych to shrnula, zatím v celku spokojenost, uvidíme mé ohlasy během školního roku.


Vaše nejen-vzrůstově-vysoká blogerka


2 komentáře: