÷ Carrie from the city ÷

Jednou večer, když jsem nemohla usnout, bloudila jsem internetem. Většinou mě něco na chvilku zabaví a já jdu v klidu spát, jenže po přečtení jednoho, pro mne, zajímavého článku, to bylo snad ještě horší...

Článek byl o (všechny ten seriál, filmy známe) Sexu ve městě, konkrétně o tom, čím se můžeme přiučit v lásce (ne, opravdu, ne sexu, kdyby něco :) od hlavní postavy Carrie. Článek se mi líbil, jukla jsem na reakce ostatních... a ty byly úplně opačné. Lidé si stěžovali na frigiditu, neatraktivnost hlavní představitelky, feminismus, heslo "buď svá" je slátanina,... nooooo... nevím. Opravdu nevím, co si mám myslet o takových názorech. Tak nějak se připravuji na studium psychologie, a i když nemám prakticky žádné pevné základy, myslím si, že takto komentující lidé patří, řečeno opravdu hodně hezky, mezi "elitu" stěžovatelů si na všechno možné, i nemožné.

Někdo si myslel, že takovýto seriál, hlavně názory hlavních představitelek, nemají NIC společného se životem a je úplně k ničemu ho sledovat... to by se dalo potom říci prakticky o každém seriálu.

Já nejsem ujetá na tuten seriál, viděla jsem pár dílů, filmy oba a nepřišli mi špatné, líbí se mi celkově ta nadsázka, ženský svět jako střed vesmíru, svobodné a silné ženy. Snažím se mít objektivní názor, píši tuto v době velké ospalosti, ale proboha, na seriály a filmy se díváme jako druh kulturní zábavy. Nikdo by neměl hledat reálné základy pro případnou pomoc ve svém životě. Náhodně se může něco objevit... ale berme to s rezervou. Každý jsme individuální, jsme ojedinělí, problémy řešíme vlastní osobností, používáme své schopnosti, zkušenosti, myšlenky,... inspirovat se je fajn... ale myslím, že ne, zrovna z televize. Může se stát, že potom se díky tomu, tak trochu, upneme na představu, že řešení najdeme v televizi pokaždé.

A tady je důvod, proč se mi článek líbil. Citace z jednoho Carriiniho zápisku:

"Později toho dne jsem se dostala k přemýšlení o vztazích. Jsou tu takové, které vám otevřou dveře do něčeho nového a exotického, takové, které jsou staromódní a familiární, vztahy, které přináší spoustu otazníků, známosti, které jste nikdy nečekali, románky, které vás zanesou dál, než jste čekali, ale taky takové, které vás nikam neposunou. Ale nejvíce významné, náročné a vzrušující vztahy jsou ty, které máte sami se sebou. A jestliže najdete někoho, kdo bude milovat vaši osobnost, bude to prostě skvělé."

... tak nějak mě ten text zahřál u srdce... :D Mám pocit, že scénáře se občas píší i s pomocí odborníků na psychologii ;))

Možná, že tento článek bude spíše nepochopen a zapadne do propadliště dějin (pro někoho moc dlouhý,...), ale zkrátka se mi ho chtělo napsat. :))

Velké díky za prokousání se až sem! ;)
Vaše blogeřice