Zase mě nikdo nemá rád. To jsem si přečetla nedávno na facebooku od holky, co má pokaždý u příspěvku nejmíň 20 lajků. Myslela sem, že si budu muset asi pořídit brýle, abych si mohla přečíst, co vážně napsala. Ale ne fakt tohle napsala holka, která má na fecu přes 800 přátel. Šílenost. Člověk vážně neví, co by si měl o takovým člověku myslet. Chce pozornost nebo co? Když jsme spokojený se vším tak nemáme snad potřebu tohle dělat? Prostě žijeme náš úžasný život. Takže sem si domyslela, že ona asi tak úžasný život nemá. A, nebo si pořád musí dokazovat, jak je úžasná. Ale je fakt tak důležitý, aby to věděli virtuální přátelé než ti skuteční?
Skoro všude čteme, že si máme dávat pozor, co zveřejňujeme na sociálních sítích. Marně. Jedna známá, co mám v přátelích sdílela fotky asi 13-ti letých pipinek, co se fotili před zrcadlem s našpulenou pusinkou a (podržte se) bez podprsenek. No, dobrá měli ruce na něčem, co si mysleli, že jsou asi děsně velký prsa, ale stejně. Nechtějte vidět ty komentáře. Samí nadávky. Snad se děvenky poučí. A ne jenom oni.
Nezáleží na tom, kolik má kdo likeů. Aspoň mě ne. Zjistila jsem, že někteří, dávají to se mi líbí jenom proto, aby si u dané osoby šplhly. Není se čemu divit, že oblíbení lidé společnosti mají okolo padesáti na každém příspěvku nebo fotce. No, a je to i naopak, což mi přijde docela divný, protože když mám někoho v přátelích a líbí se mi jeho příspěvek tak nedát like, protože, je to osoba u konce společenského řetězce je na hlavu. Tak ho v přátelích nemám, když tu osobu zrovna nemusím.
Nemůžeme říct, jestli facebook lidem škodí nebo ne, ale musíme si uvědomit hlavně realitu. Facebook je fenomén. A ještě dlouho bude. I kdyby se našla nová sociální síť, stejně bude facebook průkopník. Tím se zapsal do historie.
zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg
