sobota 10. října 2015

• Deník vysokoškolačky • Začátky

Nebudu mlžit. Je to mazec.

První den školy byl strašný, hrozný, na palici. Spojení neznámého, kde se musíte naučit orientovat a rychlosti, se kterou se musíte korigovat.
Určitě nebude velkým překvapením, že na svou první přednášku jsem přišla s cca půl hodinovým zpožděním. Na svou obhajobu říkám - nebyla to má vina! Kdo mohl jen tak tušit, že naše učebny jsou rozprděny, ano, jinak to nazvat nechci, po celém centru Plzně.
Abych shrnula první týden, tak stresem se nevyrovnal dlouho ničemu. Sevřený žaludek, masná pleť, chuť nedělat nic a jen sebou plácnout do postele,... hrozné.
Dnešním dnem jsem v druhém týdnu školy. Nejhorší dny jsou úterky, přirovnávat je k peklu je málo, sedět do osmi do večera ve škole by se mělo zakázat.
Nestíhám jíst, pít, starat se o sebe. Jsem hodně vyčerpaná. Mohlo by to být i horší, nemusela bych studovat nic. Má vděčnost možnosti studia se ani slovy nedá vyjádřit. Jsem ráda tady, jen... mám problém se zařadit do nové rutiny. Je to jen můj problém.
Naproti tomu všemu stojí učivo, které mne baví. Každé učivo vysoké školy člověka svým způsobem změní a pro studium filosofie to platí nejspíše dvojnásob.
Jen tento na první pohled rychlý a stručný článek má maličkost psala cca týden, je vám jasné proč.
Víte asi ze sebe teď nevymáčknu, dejte mi čas, dám se co nejrychleji do kupy :)


Mějte se kouzelně
Vaše úzkostlivá blogerka

2 komentáře: