úterý 28. července 2015

Pokušené pokušení X pokušené nekopušení

Když se snažíme držet zdravou životosprávu, okolo nás se nachází pokušení ve formě sladkostí a podobných mňamek, když se snažíme učit, na scestí pokušení nás táhne cokoli, co je "zakázané ovoce",... a když někdo nejí maso, je pro něj možná těžké odolat masovým náložím na talířích ostatních masožravců...

Odstaveček na úvod mé sondy do veg života. Pro někoho je to až "vegvoprus" bavit se s člověkem, co nejí maso. Nedokáže pochopit, a ani nechce, podstatu toho, že někdo se svobodně rozhodne nejíst maso. Ale o tom jindy. Teď je tady článek o tom, na co se mě lidé často ptají: "A to ti maso nechybí?"
Ne. Nechybí. Nemám žádné nutkání ho jíst, nemám potřebu. Pokušení ve formě masa se mě netýká. Ovšem, vysvětlete to např. mamce. Spousta mladých vegetariánů se potýká s nepochopením, hlavně doma.
Má mamča je super, i přes naše bitevní podmínky, díky mé absenci masa v jídle, se mi snaží teď vstříc a debatujeme spolu někdy o alternativách masa v mém jídelníčku. Začátky ovšem byly děsivé.

Člověk, co nejí maso cítí jiné chutě, má velké spektrum možností pestrého stravování, jí barevně - tedy hodně zeleniny, luštěnin, spoustu "alternativ" masitých pokrmů a není mu jedno, co jí. Není to pro mne trend. Jím tak, protože chci. Spousta lidí pokrytecky zvolí vegetariánskou cestu stravování jen proto, aby "šli s dobou", protože to prostě "frčí" -_- ... ať si tací sáhnou do svědomí a jdou do hloubky věci ;)

Možná by někdo bral jako mé selhání, když jsem snědla před pár měsíci v sladkokyselé čínské polévce kousky kuřecího masa. Já ne. Selhání ne, mé svědomí mě ničilo. Chtěla jsem ulehčit mamčiny nervy a neignorovat její zásadu, že v restauracích se prostě nesmí!!! nic vracet, protože to stojí nehorázné peníze (a vyhnout se scéně). Za cca tři čtvrtě roku jsem dala vědomě do pusy tyto miligramy masa a musím říci, že mi přišlo nedobré. Jsem stále přesvědčená o svém správném jednání nejedení masa. Bylo by ode mne velmi sprosté nazývat se striktním vegetariánem, díky tomuto. Svět nevybouchl, jede se dál. Pokračuji dále ve svém stravování veg-typu, na posměváčky stále nehledím a je mi fajne.


Mé důvody vegetariánství chtějí samostatný článek, pro koho by to bylo utrpení číst mé řádky na toto téma, pochopím to :)

Mějte se překrásně***

Vaše veg-blogerka


2 komentáře:

  1. Když mám možnost dát si někde veganské jídlo, většinou tak činím. Chutná a cítím se pak najedená, ale ne přejedená, což se mi stává v masitými jídly. A po týdnu veganské stravy si cítím jak na obláčku. Jenže mě pak vytrhne domácí realita, protože veganství je pro moji maminku nepochopitelné. :-D Nikdo nenutí člověka stát se hned veganem, ale je dobré třeba nebýt tak netečný vůči zelenině. Jíst víc pestře + kvalitní maso.

    OdpovědětVymazat
  2. Já bych mohla být skoro vegan. Nebudu tomu tak říkat, protože maso jím, ale jen dva druhy. Většinou si dávám jídla bez masa, ale takovému kuřízku prostě neodolám. Zeleninu sice jím, ale třeba vařená papriky apod mi prostě nechutná. :D Držím ti palce a děláš správně, že na nechápavce a posměváčky kašleš. Jez co chutná tobě a na ostatní se víš co.. :))
    petralife.blog.cz

    OdpovědětVymazat