V tomto článku bych se chtěla namyslet nad problematikou dneška, kdy malé holčičky vidí vzory, které se snaží následovat. Ne vždy je to šťastné rozhodnutí...
Tento blog čtou lidé přibližně v mém věku, většina mne asi i zná osobně, takže se budu vyjadřovat jako vždy, jak mi zobák narostl a vzhledem k tomu, abych neurazila žádné čtenářky, dívky, které by mohly vyvodit z mého článku nařčení.
Vyjdu ze dveří vchodu a co nevidím. Dvě dívky snad autenticky oblečeny, ve věku nižším, než by člověk na styl oblékání řekl. Ne, nějak vyzývavě, ovšem... bez sebevyjádření. Jak bych to nazvala... zkrátka se tak moc snažily být tak moc trendy, že nebyly. Tedy pro mě ne. Přišli mi tak umělé, neosobní. Možná jen hledající svůj vlastní styl následovali nějakou módní blogerku nebo "super-trendy" spolužačku ze třídy, která prostě ví, co dnes nosit a být úža. Ale ve výsledku byly jen kopírky, panenky, kterým to možná sluší podle nějakých měřítek dnešní módy, ale... člověk by nepoznal, jaké jsou. Ne, k tomu, aby je člověk zařadil do nějaké škatulky - hipster nebo podobně, ale aby trochu vyjádřili to, jaké jsou. Kdybych dělala nějakou módní policii dala bych jim snad jen dostatečnou za jejich snahu nebýt nahaté.
Já se řídím v oblékání v první řadě mnou. Poté pozoruji, nasávám inspiraci, hodnotím pro sebe nebo mezi přáteli, zkouším,... ty děvčata doufám, že také zkoušeli, i když si myslím, že ne... pro ně asi bylo jasno. Ale časem poznají, že oblékání není jen si tupě obléci nějaký kus šatu a být za borku.
Někdy mi přijde, že pro některé je problém přemýšlet... časem snad začnou... teď myslím obecně.
Mějte se božsky, milujte svůj styl oblékání a držte se ho! :)
Vaše přemýšlející blogerka
