6/22/2016

Ne-vždy-super svět

Mám v hlavě poloprázdno a ta polovina je zabrána přemýšlením nad tím, zda jsem schopna do sebe napleskat ještě nějaké to učivo. Chvilkami mě přepadá docela beznaděj, ta je zase vystřídána sebevědomím až na půdu...

Hlavně nemyslet negativně, nesebevědomě a tak, to se přece nenosí, hlavní je sluníčkový a sebevědomí přístup, který je v kurzu... (mezi námi - stejně i ti nejsluníčkovější lidé mají beďary v životě a jsou z toho špatní, ale raději to dusí a schovávají se za masku... a jo taky to někdy dělám).
S postupem času se zcela ujišťuji, že na čisté vlně sluníčka jet nemohu ani tady na blogu. Proč bych měla dělat nerovnováhu ve svém virtuálním světě, když ani v mém skutečném není všechno vždy tip top? Docela dost jsem se nad tím zamýšlela, když si vezmete ty ideální "insta bitch" a drtivou většinu blogerek, tak nevidíte jedinou poskvrnku a lidé o takový pohled prostě stojí. Zavíráme oči před nedokonalostmi a přitom tvrdíme, jak jsou právě ty nedokonalosti super. Tak moc si lžeme. Ale žije se nám takhle v pohodě a v klidu, raději ujíždíme na té "mlze" vyšperovaných sociálních sítích a do toho svého ne-vždy-super světa chodíme sporadicky a teprve potom můžeme zoufat, jak o mnoho věcí díky životu v iluzi přicházíme.

Raději na koncertech fotíme a natáčíme, místo toho, abychom si tu atmosféru plnými doušky užívali, kdybychom vyhodili ty peníze za lístek do koše, nebyl by v tom rozdíl. Na úkor sdílení svého života v pěkném světle si zapomínáme užívat vlastní skutečný život.


S láskou
Vaše Ne-vždy-super blogerka