2/06/2013

Drogérková pohádka

Povím vám pohádku: Jednoho krásného dne byla skoro dospělá Evička v drogérii. A co to vidí? U kasy stojí velmi mladá maminka, může tipovat tak dvacet pět, s malým chlapečkem, který si veze svůj malý vozíček a náramně si jízdu užívá. Maminka pokládá vybrané věci na pult a snaží se při tom chlapečka trošku krotit (chlapeček zdá se nad maminkou vyhrává a nějak její příkazy neřeší). Maminka platí... a cože to kupuje? Zpevňující krém a jako bonus nějakou tu kosmetiku.
Evička si v duchu říká:" Budu takto za několik let vypadat také? Bude mi vůbec ještě záležet na tom, co mám ráda, až budu mít své prcky? Budu si kupovat také věci a ne jen pro domácnost, děti a pod.? Nebo dopadnu jako mé sestřičky a bude mi záležet hlavně na štěstí mých dětí a už né tolik na mém?" Potom zazvonil zvonec a pohádky je konec... Evička je totiž na řade k placení...

Tak to byla ochutnávka z mého přemýšlícího procesu. Ale vážně, strašně by mě zajímalo, jak to se mnou vlastně v tom zatroleném životním boji dopadne...
Já se zkrátka své kosmetické úchylky zbavit nechci :) Jsem po dlouhé době takto spokojená a kosmetiku i módu beru už jako součást svého životního stylu a vzdát se ho dobrovolně rozhodně nehodlám a budu za něj bojovat jako tato drogérková dáma :)

„My, ženy, potřebujeme krásu, aby nás muži milovali, a hloupost, abychom milovaly my je.“
Coco Chanel

Cosmetika Chanel

Jinak zbožně doufám, že se máte všichni moc fajn :)
A jak to máš hozené ty? Ráda si tvůj názor na tvůj minulý, budoucí kosmetický i nekosmetický život přečtu :)